Stanovy jsou, vedle obecně platných zákonných předpisů, základní dokument, kterým se řídí činnost spolku. Stanovy spolku obsahují alespoň:
Organizační struktura spolků je tvořena jednotlivými orgány:
nejvyšším orgánem spolku je členská schůze (případně jinak nazvaný orgán – valná hromada apod.), která je zpravidla tvořena všemi členy spolku. Do působnosti nejvyššího orgánu zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací, nebo o jeho přeměně.
statutárním orgánem spolku může být buď orgán individuální (např. předseda, prezident) nebo kolektivní orgán (např. předsednictvo, rada klubu, výkonný výbor). Statutární orgán je orgánem voleným. V praxi je rovněž často využíván model, kdy statutárním orgánem spolku je např. předseda (tedy orgán individuální), který je však rovněž členem orgánu exekutivního (např. výkonného výboru). Výkonný výbor je v takovém případě orgánem, který zabezpečuje plnění hlavní i vedlejší činnosti spolku v období mezi jednotlivými zasedáními nejvyššího orgánu. Spolek však navenek zastupuje předseda (jakožto statutární orgán), který je ale povinen se při svých úkonech řídit rozhodnutími přijatými výkonným výborem. Při takto zvolené organizační struktuře nejsou členové výkonného výboru (vyjma předsedy – ten je individuálním statutárním orgánem) zapisování do spolkového rejstříku, a to z důvodu, že výkonný výbor je v těchto případech orgánem tzv. fakultativním, tedy spadá mezi další orgány spolku popsané níže v další odrážce.
případně další orgány spolku, jejichž existenci OZ nenařizuje, avšak umožňuje (kontrolní komise, rozhodčí komise, výkonný výbor apod.).
Zřídí-li stanovy kontrolní komisi, vyžaduje se, aby měla alespoň tři členy. Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy kontrolní komise nejvyšší orgán. Určí-li stanovy, že členy kontrolní komise jmenuje nebo odvolává statutární orgán, nepřihlíží se k tomu. Neurčí-li stanovy další omezení, není členství v kontrolní komisi slučitelné s členstvím ve statutárním orgánu spolku ani s funkcí likvidátora. Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost v souladu se stanovami a právními předpisy, nesvěří-li jí stanovy další působnost. Zjistí-li kontrolní komise nedostatky, upozorní na ně statutární orgán, jakož i další orgány určené stanovami.
Spolek může jako svou organizační složku založit pobočný spolek. V případech sportovních klubů se tato praxe však nevyskytuje často. Právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku. Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh na zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek. Z právních jednání pobočného spolku vzniklých přede dnem jeho zápisu do veřejného rejstříku je hlavní spolek oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s pobočným spolkem. Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku ručí hlavní spolek za dluhy pobočného spolku v rozsahu určeném stanovami. Zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek. Hlavní spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky.
Členství ve spolku
OZ umožňuje existenci různých druhů členství ve spolku. Určí-li stanovy, že členství je různého druhu, vymezí zároveň práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství. Omezit práva nebo rozšířit povinnosti spojené s určitým druhem členství lze jen za podmínek určených předem ve stanovách, jinak se souhlasem většiny dotčených členů. To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozšíření povinností spravedlivý důvod.
Neurčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce. Je-li členem spolku právnická osoba, zastupuje ji statutární orgán, ledaže právnická osoba určí jiného zástupce. Po vzniku spolku může členství v něm vzniknout přijetím za člena, nebo jiným způsobem určeným stanovami. Kdo se uchází o členství ve spolku, projevuje tím vůli být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane členem spolku. O přijetí za člena rozhoduje orgán určený stanovami, jinak nejvyšší orgán spolku. Má se za to, že vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství v hlavním spolku; to platí i o zániku členství.
Stanovy mohou určit výši a splatnost členského příspěvku nebo určí, který orgán spolku stanoví výši a splatnost členského příspěvku – a jakým způsobem.
Seznam členů
Vede-li spolek seznam členů, stanovy určí, jakým způsobem provádí v seznamu členů zápisy a výmazy týkající se členství osob ve spolku. Stanovy dále určí, zda a jak bude seznam členů zpřístupněn, anebo zda zpřístupněn nebude. Každý člen, a to i bývalý, obdrží na svou žádost od spolku na jeho náklady potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány. Namísto zemřelého člena může o potvrzení požádat jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich, může o vydání potvrzení žádat jiná osoba blízká nebo dědic, prokáží-li zájem hodný právní ochrany. Seznam členů může být uveřejněn se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni; při uveřejnění neúplného seznamu členů musí být z něho patrné, že je neúplný. U seznamu opět upozorňujeme na postup podle zákona o ochraně osobních údajů.
Vzorové stanovy včetně jakýchkoliv doplňujících dotazů k organizační struktuře spolku lze získat prostřednictvím vašeho územního pracoviště ČUS.
